Klasický obraz si většina lidí spojí s plátnem a barvami. U tkaných obrazů přebírají jejich úlohu jednotlivá vlákna. Autor může pracovat s různými odstíny, tloušťkami přízí i způsobem jejich vedení a postupně tak vytvářet motiv přímo ve struktuře textilie. Právě hmatatelnost je jedním z prvků, který tkaní https://atelierytapiserii.cz/tkani/ odlišuje od malby nebo grafiky. Povrch obrazu nemusí být dokonale rovný. Naopak může vystupovat do prostoru, kombinovat jemné a hrubší části nebo využívat volně ponechaná vlákna. Výsledné dílo díky tomu působí jinak podle vzdálenosti i dopadajícího světla. Tkaný obraz přitom nemusí zobrazovat konkrétní předmět či krajinu. Velmi dobře fungují také abstraktní kompozice postavené na kombinaci barev, linií a rozdílných textur.
.jpg)
Od návrhu k jednotlivým vláknům
Tvorba začíná nápadem a volbou materiálu. Následuje příprava osnovy, která tvoří základ budoucího díla, a postupné protkávání dalšími vlákny. Podle zvolené techniky může vzniknout pravidelná plocha, geometrický motiv i výrazně plastická kompozice. Při tvorbě tkaného obrazu lze pracovat například s přízemi různých barev a tlouštěk, kontrastními nebo tónovanými odstíny, geometrickými a abstraktními motivy, střídáním jemných a výrazných struktur, různou hustotou vazby, třásněmi a dalšími prostorovými prvky. Materiál se tak stává nejen prostředkem k vytvoření motivu, ale přímo jeho důležitou výtvarnou součástí.
Tkané obrazy přinášejí do interiéru strukturu
Textilní obraz může působit měkčeji a přirozeněji než klasická dekorace s hladkým povrchem. Hodí se proto například do obývacího pokoje, ložnice, pracovny nebo vstupních prostor. Výsledný dojem závisí na barvách, velikosti díla i charakteru použitého materiálu. Minimalistickému interiéru může slušet jednoduchá kompozice v několika neutrálních odstínech. Výrazné tkaní s barevnými plochami se naopak může stát hlavním vizuálním bodem celé místnosti.